Nad vesnicí Ubetdorf se mísil kouř z komínů a ve spirále stoupal do oblak. Většina vesničanů byla zalezlá ve svých domech, neb slunce dosáhlo nadhlavníku a léto bylo obzvlášť horké. Venku leželo jen několik opilců sťatých do němoty a potulovala se tu domácí zvířena. Franz Brauer si loknul domácí pálenky a rozkopl hejno slepic, pochvalně zamručel a vydal se na cestu do krčmy. V hospodě bylo narváno, pivo teklo proudem a hostinský si spokojeně mnul ruce nad tržbou. Franz vešel do stínu putyky a přisednul ke kamarádům. Seděli teď kolem stolu celkem tři, každý měl na krku minimálně sedmdesát zim a kdysi působili jako lovci čarodějnic, zatímco teď se z nich stali vyhlášení ochlastové a podivíni a kolovaly o nich různé pověry a řeči. Karl Ritter, který kdysi plnil ve skupince roli střelce, zabafal z dýmky, přitáhl krčmáře za zástěru a rychlým pohybem si přivlastnil podnos s několika korbely. "Tak co, Franzi? Slyšel jsem, že jsi včera uchlastal k smrti nějakého cizáka," začal Karl s úšklebkem ve tváři a zalil medovinou. "Není divu," vmísil se do debaty Gustav Eberhart, podsaditý a vrásčitý muž, kdysi vyhlášený šermíř. "Jednou jsem byl svědkem tomu, jak Franz přepil Kislevana! A těm chlast koluje v žilách už při narození!" Trojice se zachechtala.

Hráčova postava se pachtila do srázu, k dosáhnutí maximální úrovně jí chyběly tři levely a hráč byl rozhodnut tento večer minimálně jednu úroveň pokořit. Začal se tedy prosekávat hromadami nepřátel, plnil zadané úkoly a pak si najednou všimnul guildovní diskuze, chatu, kde se právě verbovala skupinka dobrodruhů, jenž se chtěla vypravit do tajemného hradu, odhalit jeho tajemství a získat poklad a předměty neuvěřitelné hodnoty. Hráčovy myšlenky na dosáhnutí další úrovně rychle vytlačila představa pokladu. Nadšeně se tedy přihlásil, ale brzy zesmutněl, jelikož byl okamžitě odmítnut jako majitel postavy, která není na nejvyšším levelu. Obdobný pokus dostat se do skupiny, která měla v záměru přepadnout hráče nepřátelské strany, skončil také fiaskem, i když se hráč pokoušel hájit svojí zručností a schopnostmi. Nasupeně se pak vydal zpátky, aby už konečně měl tu hroznou část hry za sebou a jeho postava dosáhla nejvyšší úrovně.

Každý z vás jistě zažil ten pocit, že charakter na menším levelu, než je ten maximální, je prostě méněcenný, je tomu však skutečně tak?

Již uteklo poměrně dost času od spuštění dlouho očekávaného druhého datadisku Wrath of the Lich King k nejvíce populárnímu MMO dneška - hře World of Warcraft. Někteří z hráčů okamžitě vystartovali raketovým tempem, aby co nejrychleji pokořili hranici levelu 80. Server gamerDNA vytvořil velice obsáhlou statistiku, která vznikla z dat sebraných od 3000 hráčů za jasně daných podmínek.

Z koláčového grafu na obrázku snadno zjistíte, kolika hráčům a jak dlouho trval postup na úroveň 80.

Vesmírný koráb se řítí prostorem, z těžkých laserových děl proudí paprsky žhnoucí smrti, z pilotní kabiny je vidět zářící mlhovina. Rytíř ujíždí na svém ušlechtilém oři, prudkým pohybem zaklapne hledí a tasený meč protíná vzduch, kopyta koně vykopávají drny ještě mokré trávy na louce uprostřed tajemného lesa. Velitel těžce obrněného tanku řve rozkazy na vyděšenou posádku, dunění děla přehlušují výbuchy granátů všude okolo, na rozbláceném kusu země se právě odehrává obrovská bitva.

Jak velkou roli hraje při našem rozhodování, kterou MMO hru platit a hrát, prostředí, do kterého je zasazena?