Recenze hráče Tholdrin

Takhle si jednoho dne jdu a koukám do výlohy JRC. Bang! Ne nesejmul jsem značku, jak je u mně dobrým zvykem, ale dokonale mě dostal plakát "WAR aviable here!". Jó tak na tuhle hru jsem jako fanda světa warhammeru čekal už dost dlouho. Pro představu - začala vznikat ve stejné době jako World of Warcraft. A to už nějaký pátek je. Prohledal jsem kapsy, našel peněženku a vyrazil do obchodu. Měli poslední krabici a to jen standartní, ne tedy sběratelské, edice. No co no. Nevadí vzal jsem tedy co bylo.

Doběhl jsem domů a nainstalloval hru do notesu. Jedno jediné DvD mě příjemně překvapilo, stejně jako sada hezky stylizovaných pohlednic. Systém registrace všude možně mi sice nebyl úplně po chuti ale jsou už i horší systémy ochrany. Netrvalo dlouho a už nabíhalo intro, které mě příjemně naladilo na hru.

Volba postavy, jo to byl porod. Jsou zde dvě strany, šest ras a za každou tři nebo čtyři unikátní careery. U každé pak můžete navolit hromadu věcí jako je účes, barva vlasů, tetování, jizvy, šperky, barva očí a tak. Ty se navíc zásadně mění career od careeru, o rasách raději ani nemluvím. Jen hraním si s tímhle jsem se zabavil asi na čtyři hodiny. Konečná volba je velmi těžká. Všecko to vypadá skvěle. Nakonec jsem zvolil co bylo mému srdci nejbližší. A tak svět spatřila Ashwynn, válečná kněžka sigmarova řádu.

Než se hra načetla tak mě zabavila knížka, zobrazená místo nějaké nudné Load screen, ve které jsem se dozvěděl něco o lokaci kde budu začínat. Následná scenérie mě dokonale dostala a její atmosféra mě přibila k židli. S posměchem jsem si vzpomněl na Wrath of the Litch King kde se v začátku za Death Nighta snažili vytvořit temnou atmosféru. Tohle bylo jiné kafe. Nová hrdinka se objevila v malé zapadlé vesnici na hranici ničeho kde postávalo pár unavených vojáků a místních lidí. Všudypřítomná bída, špína a zoufalství dokreslovaly pobořené a občas i hořící domy dodávající obrazu oranžový nádech. Obloha potemnělá mraky byla jen třešničkou na dortu. Naprosto neopomenutelný prvek pak byl řev útočníků plenících severní část vesnice a dunění dělostřelectva. Sakra, takhle vypadá svět zmítaný válkou!

Už je to pár měsíců a stejně si to pořád pamatuju. A co jsem za tu dobu objevil? Hra je zaměřená primárně na PvP ale PvE taky není marné. Osobně nechápu jak může někdo tvrdit že ve WoW bylo lepší. Bezduché grindování mobů a občasný raid na bosse či do nějakého dungeonu, který byl taky jen o grindění mobů, budiž zapomenuto na věčné časy. klasické questy jako všude jinde zde samozřejmě jsou ale jsou proložené i zajímavostmi všeho druhu. Setkal jsem se i s logickou hádankou. Úžasným oživením hry je pak také sestava Public Questů, kterými je mapa doslova nacpaná. Jsou to veřejné úkoly probíhající na určitém místě do kterých se můžete kdykoliv přidat. Zatímco některé jsou postavené na obyčejném pobíjení určitého množství mobů, dost jich je podstatně zajímavějších. Ať už to je sbírání materiálu z přepadeného konvoje zatímco jste stále pod útokem, rozbíjení kouzelných krystalů které pomáhají při vyvolání démona, bránění skupiny trpaslíků nesoucích zásoby či skupinky kouzelníků snažících se ovládnout pilíř moci kdesi v elfích lesích, vždycky je to něco zajímavého. Samotné dungeony a Lairy jsou zde tímto systémem taky prošpikované a jsou tak o dost zajímavější. Navíc za splnění PQ taky vypadávají dost hezké odměny. Chytrá mechanika také upravuje obtížnost úkolu podle toho kolik lidí se ho účastní. A lehké to není nikdy. Zatímco ve WoW jsem si za priesta docela pohodlně dával dva elite moby o dvě úrovně výše než já, tady vám dokáže zavařit jeden champion na stejné úrovni jako vy.

Ale teď už k tomu o čem tahle hra skutečně je! Open Realm versus Realm systém. Je to kombinace trochy PvE a hromady PvP. Své první dobývání hradu jsem si opravdu užil. Jeho následné bránění pak ještě více. Scenaria jsou instancové bitvy na které se můžete přihlásit odkudkoliv. Jsou zajímavé a do levelu třicet je to asi nejúčinnější způsob postupu o úrovně. Je to zajímavé ale hrát jenom je vás bavit dlouho nebude. I když i takové jsem potkal. Co je ale nejdůležitější? Každým vyhraným scénáriem, zabitým nepřítelem, dobytým hradem nebo jinou zásadní pozicí (battle objectives) vám přibývají v dané zóně body a soupeřům ubývají. Komu se jako první podaří dosáhnout sta bodů ten zamkne zónu. Na úrovni 1-30 vám to dá jen buff na zkušenosti, zbroj, zlato a sníží cenu v obchodech. Po nějaké době je možné lock nepřítele zrušit dobýváním. V oblastech pro lvl 30 to má ale zcela jiný účinek. Tato oblast (nazývaná též Tier 4) je řada map. Dobytí jedné způsobí, že se boj přesune do další. Na konci řady je vždy pevnost jedné z dvou stran konfliktu. Úkolem je samozřejmě dobýt tu která patří nepříteli. Každé království má svou řadu, takže zde máme celkem tři takovéto linie války a běsu. Když se vám podaří dobýt dvě z nich pak se vám otevře cesta na vrchol. Tedy přesně to proč to celé děláte. Na rozdíl od WoW kde je vaším jediným zájmem nasbírat co nejlepší equip, tady je vaším cílem hlavní město nepřítele. Vyplenit, zničit, vypálit až do základů! A to je sakra náročná záležitost vyžadující větší skupinku zatraceně dobře vybavených guild které budou koordinovaně plnit potřebné úkoly. Odměnou je pak možnost mučit a všeobecně si užít zajetí nepřátelského vůdce, plenit a loupit vše co není vrostlé do země a pobíjet co vám přijde pod ruku. Něco jako nevinní civilisté neexistují.

A teď ta méně příjemná část. Každá hra má své mouchy a tahle jich taky z pár nasbírala. Některé postavy mají zabugované skilly takže nefungují nebo fungují špatně. Některé postavy pak jsou dost oslabené a nedomyšlené. Tradiční srovnání je zde na úrovni Witch elf a Witch Hunter kde druhý jmenovaný je podstatně méně výkonný. Srovnání Squig Herdera a Shadow Warriora je takřka tragické. Dále pak problém s tím že při velkých akcích kde je mnoho lidí prudce klesá frame rate a to i u poměrně dost výkonných strojů a často se stává že při útoku na některou z hlavních pevností v T4 se sejde tolik lidí že pak server zátěž neunese a padá. Často je zabugovaný craft systém. Nefungují pořádně trofeje, které měly být jednou z podstatných možností jak kromě libovolného barvení předmětů měly být vyjádřením osobitosti vašeho charakteru, krom toho taky jsou často směšně malé a v bitvě nepostřehnutelné. Občas se vyskytují hloupé bugy u questů. Některé questy jsou špatně popsané takže se zaseknete úplně hloupě prostě proto že z textu nejde pochopit co se po vás vlastně chce.

Shrnutí: Hra je ukrutná frenetická řežba kde se furt něco děje. Je výrazně zaměřená na soubojích hráčů mezi s sebou a především na týmovou hru. Zerg (velká tlupa neorganizovaných a náhodně sesbíraných hráčů) často vymře i na několikanásobně menší skupince prostě jen proto že je dobře sehraná organizovaná a každý plní svou roli ve skupině. Má svoje mouchy ale myslím že má obrovský potenciál a pokud to tvůrci nezpackají tak by mohla být velkým hráčem na poli MMO.