Už tomu je nějaký pátek, co jsem se účastnil novojíčínské akce CravataCon, ze které jsem byl doslova nadšen a historky z ní žijí dodnes. Když mi pak byl představen další, tentokrát kopřivnický convention, vedený stejnou skupinou lidí, jako Cravata, dlouho jsem se nerozhodoval. Překvapivě s předstihem jsem připravil přednášku a pak už stačilo jen zvednout telefon a zavolat té méně líné a více spolehlivé části mé redakce (ne co se dochvilnosti týče) a nechat si svou skromnou existenci do Kopřivnice odvézt.
Za značného nadávání jsem své kolegy navedl k místu rendezvous a po příjezdu ještě nějaké vulgarismy přidal. Předem jsem totiž předesílal, že vzhledem k povaze mé přednášky je více než záhodno shlédnout i přednášku Petra Koláře z Doupě.cz, takže bychom se v zájmu všech měli do Kopřivnice dostat před šestou. Za neustálého překonávání všech možných rychlostních rekordů, svižné navigaci za světla mobilního telefonu a vzájemného se častování všemi existujícími vulgarismy jsme do kopřivnické základní školy dorazili s půlhodinovým zpožděním.
Po vyřízení všech potřebných organizačních procedur jsem přešel k těm průzkumným a seznamovacím. Jakmile jsem potkal všechny známé tváře, odebral jsem se do herní místnosti, kde jsem (překvapivě) strávil většinu času. Herní svatyně sloužila jako jakýsi checkpoint. Naštěstí jsem ale neměl přednášku v sobotu v 8 ráno, jako v Novém Jičíně. Díky tomu jsem se v pozdních večerních hodinách mohl oddat inspirující rozpravě s redakcí Doupěte – z mé strany o MMO, z jejich o hypování World of Warcratu.
Sobota se odehrávala v duchu dobré nálady, zajímavých přednášek, zpestření v podobě neočekávaného příjezdu proslulého ježčího mládě, Darth Vadera, StomrTrooperů, nebo Jediů. O zábavu bylo tedy nepochybně postaráno. Pozdní odpoledne bylo prosyceno fyzickými i duševními přípravami na galavečer. Ten proběhl dle očekávání. Moc informací vám z něj neposkytnu, protože si je (ze záhadného důvodu) nepamatuji.
Ráno bylo…těžké. Skřeky vyjadřující množství bolehlavu přítomného v místnosti okolo desáté ráno mluvily za vše. Nadlidské nasazení organizátorů, kteří navzdory…okolnostem…vstali brzo ráno a pustili se do uklízení (dopolední přednášky se v zájmu všeobecného zdraví zrušily). Já o hodinu později už, tentokrát bez vulgarismů, nasedal do kočáru a šlehl opratěmi. Koně zaržáli, kola zahrabaly a já se v oblaku prachu řítil warp rychlostí zpět domů s pocitem lítosti nad každým, kdo se KoprConu 2009 nezúčastnil.