Terryho deník (2.část)

Autor: Heady | Korekce Kalimero
Sepsáno 2.4.2009 20:05 do kategorie Povídky

IlustracePonuré jarní dopoledne, další všední den ve škole. Slabé slunce marně hledalo cestu skrze zatažené žaluzie a vydýchaný vzduch třídy střídaly závany vlhkého chladného větříku z pár otevřených oken. Ospalé tváře žáků bez jakékoliv známky zájmu tupě zíraly na přednášející profesorku. Jejich mysl ještě stále ležela doma v posteli. Třída byla divoce vymalovaná spoustou barev, od tmavě hnědých odstínů, přes tyrkysově modrou, vínově červenou až po žlutou a fosforečně zelenou. Všechny chaoticky naplácány jedna přes druhou. Pár míst vyplňovaly obrazy a výkresy žáků, pravé zdi pak dominovala nástěnka přeplněná papírky, poznámkami a výpisky. Estetickou úpravu učebny měla na starost hovořící profesorka. Volnomyšlenkářská padesátnice oblečená do zmateně působících kusů hadrů sešitých do jednoho celku, který se tak trochu podobal šatům. Její divoká gesta, náhlé změny intonace, chaotické zápisy a smysl postrádající výklady čehosi, čemu nikdo nerozuměl, žáky nejdříve šokovaly, až děsily. Po dvou letech jim to už ale přišlo jako něco úplně normálního.

Terry seděl v předposlední lavici prostřední řady, před sebou notebook a hrnek kafe. Nepatřil k těm oblíbeným ve třídě. Byl známý, hodně se o něm mluvilo, často však spíše negativním způsobem. Jemu to ale bylo jedno. Žil si svým vlastním světem a o lidi ve třídě se příliš nestaral. Proč taky, připadali mu jako z jiného světa.
"Muž nijak neváhal a rychlým pohybem kryse ukousl hlavu. S hladovým pohledem v očích ji nahnul k ústům a vymačkal z ní krev" vyťukával horlivě brýlatý černovlasý chlapec. Jeho prsty s okousanými nehty doslova lítaly po klávesnici notebooku položeného na pomalované školní lavici. Se zamračenou grimasou v pobledlé tváři hleděl svými uhrančivými zelenými oči do displaye a plně se soustředil na to, co psal. Někde v pozadí slyšel slabý hlas profesorky historie přeříkávat nějaké texty z učebnice.

"Jak se jmenovala druhá žena Karla IV., Terry?" zazněl silně profesorčin hlas v chlapcově hlavě. "Zraky všech vězňů se upřely k proužku světla pronikajícímu malým oknem..." snaživě se pokoušel dopsat větu.
Až sousedův kopanec ho vrátil zpět na zem.
"Anna Falcká." zabručel otráveně. Profesorka se blížila k jeho lavici. Hbitě přepnul v editoru na záložku s dějepisnými zápisky zkopírovanými z wikipedie. To profesorku uspokojilo a pokračovala v procházení se po třídě.
"Sakra, zatím nejlepší sen a ona mě to nenechá dopsat, kráva" zaklel a srknul si kafe.
Dnes byl mimořádně rozrušený. To, co zažil v noci ho vyvedlo z míry.
"Dodneška jsem si pamatoval jen útržky, mlhavé vzpomínky, které jsem oživoval zapisováním do deníku." mluvil nervózně k sousedovi. Krátkovlasému obtloustlému brýlatému klukovi s cejchem "Šprt" na čele.
"Dnes to ale bylo jiné. Dnes jsem věděl, že je to sen. A bylo to tak živé!" dokončil rozrušeně myšlenku. Snažil se nemluvit moc nahlas, zároveň v sobě ale dusil chuť křičet a z toho mu na krku viditelně nabíhala žíla.
"Terry, neruším tě?" zavrčela otráveně profesorka.
"Pardon", zabručel.
Po chvíli ticha se šeptem ozval Ted: "Říkal jsi, že jsi věděl, že je to sen?". "Jo", odvětil Terry krátce.
"A kontrolovals ho?" znovu zašeptal krátkovlasý brýlatý chlapec.
"Jak jako kontroloval?" vyhrkl Terry.
"Četl jsem o tom. Když se ti povede si ve spánku uvědomit, že sníš, tak se ten sen naučíš kontrolovat. Jmenuje se to, myslím, lucidní snění." horlivě vysvětloval Ted, Terryho soused.
"Lucidní snění? A to potom jako můžeš ovládat svoje sny? Úplně? A pak si to pamatovat?" vyjekl Terry nahlas.
"Terry! Jestli chceš vyrušovat v mé hodině, seber se a vypadni!" ječela zrudlá a rozzlobená profesorka. Terry dlouho neváhal. Vypil jedním hltem zbytek kávy, naházel věci z lavice do batohu, vstal a se zdvořilým rozloučením odkráčel ven ze třídy, sledován mrazivým profesorčiným pohledem a pobavenými výrazy spolužáků. Stejně se v hodině nudil a navíc měl plnou hlavu zážitků z poslední noci a ve spáncích mu tepala chuť zjistit vše co může o lucidním snění.

Hned jak vyšel ze školní budovy, vytáhl z náprsní kapsy bundy krabičku cigaret a zapálil si. Dlouze si potáhl a vydal se směrem domů, vstříc chladnému, avšak sílejícímu zimnímu slunci. Ostrý a štiplavý studený vítr mu házel vlasy ze strany na stranu. Toho si však nevšímal. Všechny jeho myšlenky se ubíraly jen k jedné věci. Jakto, že ten sen byl najednou tak živý? Jak mohl ve snu cítit bolest? Strach? Vůně, chutě. Co měl společného s tím netvorem? A jak bude vypadat jeho další sen?

Další články v seriálu Terryho deník

Popis seriálu: Seriálová povídka o Terrym a jeho zážitcích. Jednou za čas kráťoučký díl pro zpestření všedního dne fanouška fantasy a hráče mmo her :).

Zdroj: -
Sdílej článek: Odkažte článek na Facebooku Odkažte článek na Twitteru Odkažte článek na Google Bookmarks Odkažte článek na Linkuj Odkažte článek na Delicious Odkažte článek na Digg Odkažte článek na Vybrali.sme.sk Odkažte článek na Pozrisi Odkažte článek na Top články

Diskuze k článku

avatar 1. (#576) Kalimero sepsal 3.4.2009 1:53
Velice zajímavě to navazuje na předchozí díl. Jsem zvědav jak se to bude vyvíjet. Mimochodem to foto se mi velice líbí :)
avatar 2. (#577) Heady sepsal 3.4.2009 14:28
Díky :). Uvidíte sami. Já být vámi tak se moc těším :).
Přispívat mohou pouze registrovaní uživatelé
Staň se redaktorem MMOGames.cz

:: Rychlovky

© 2008-2016 MMOGames - systém naprogramoval Ondřej "Kalimero" Vašíček, design vytvořil - Vítek "Whizzzkey" Matuška, obsah - redakce
Tento server dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Všechna práva vyhrazena. Bez svolení redakce není možno texty dále rozšiřovat!
Blogované AlterEgo | Seriál Prison Break
načítání načítání