Terryho deník (2.část)

Terry seděl v předposlední lavici prostřední řady, před sebou notebook a hrnek kafe. Nepatřil k těm oblíbeným ve třídě. Byl známý, hodně se o něm mluvilo, často však spíše negativním způsobem. Jemu to ale bylo jedno. Žil si svým vlastním světem a o lidi ve třídě se příliš nestaral. Proč taky, připadali mu jako z jiného světa.
"Muž nijak neváhal a rychlým pohybem kryse ukousl hlavu. S hladovým pohledem v očích ji nahnul k ústům a vymačkal z ní krev" vyťukával horlivě brýlatý černovlasý chlapec. Jeho prsty s okousanými nehty doslova lítaly po klávesnici notebooku položeného na pomalované školní lavici. Se zamračenou grimasou v pobledlé tváři hleděl svými uhrančivými zelenými oči do displaye a plně se soustředil na to, co psal. Někde v pozadí slyšel slabý hlas profesorky historie přeříkávat nějaké texty z učebnice.

"Jak se jmenovala druhá žena Karla IV., Terry?" zazněl silně profesorčin hlas v chlapcově hlavě. "Zraky všech vězňů se upřely k proužku světla pronikajícímu malým oknem..." snaživě se pokoušel dopsat větu.
Až sousedův kopanec ho vrátil zpět na zem.
"Anna Falcká." zabručel otráveně. Profesorka se blížila k jeho lavici. Hbitě přepnul v editoru na záložku s dějepisnými zápisky zkopírovanými z wikipedie. To profesorku uspokojilo a pokračovala v procházení se po třídě.
"Sakra, zatím nejlepší sen a ona mě to nenechá dopsat, kráva" zaklel a srknul si kafe.
Dnes byl mimořádně rozrušený. To, co zažil v noci ho vyvedlo z míry.
"Dodneška jsem si pamatoval jen útržky, mlhavé vzpomínky, které jsem oživoval zapisováním do deníku." mluvil nervózně k sousedovi. Krátkovlasému obtloustlému brýlatému klukovi s cejchem "Šprt" na čele.
"Dnes to ale bylo jiné. Dnes jsem věděl, že je to sen. A bylo to tak živé!" dokončil rozrušeně myšlenku. Snažil se nemluvit moc nahlas, zároveň v sobě ale dusil chuť křičet a z toho mu na krku viditelně nabíhala žíla.
"Terry, neruším tě?" zavrčela otráveně profesorka.
"Pardon", zabručel.
Po chvíli ticha se šeptem ozval Ted: "Říkal jsi, že jsi věděl, že je to sen?". "Jo", odvětil Terry krátce.
"A kontrolovals ho?" znovu zašeptal krátkovlasý brýlatý chlapec.
"Jak jako kontroloval?" vyhrkl Terry.
"Četl jsem o tom. Když se ti povede si ve spánku uvědomit, že sníš, tak se ten sen naučíš kontrolovat. Jmenuje se to, myslím, lucidní snění." horlivě vysvětloval Ted, Terryho soused.
"Lucidní snění? A to potom jako můžeš ovládat svoje sny? Úplně? A pak si to pamatovat?" vyjekl Terry nahlas.
"Terry! Jestli chceš vyrušovat v mé hodině, seber se a vypadni!" ječela zrudlá a rozzlobená profesorka. Terry dlouho neváhal. Vypil jedním hltem zbytek kávy, naházel věci z lavice do batohu, vstal a se zdvořilým rozloučením odkráčel ven ze třídy, sledován mrazivým profesorčiným pohledem a pobavenými výrazy spolužáků. Stejně se v hodině nudil a navíc měl plnou hlavu zážitků z poslední noci a ve spáncích mu tepala chuť zjistit vše co může o lucidním snění.

Hned jak vyšel ze školní budovy, vytáhl z náprsní kapsy bundy krabičku cigaret a zapálil si. Dlouze si potáhl a vydal se směrem domů, vstříc chladnému, avšak sílejícímu zimnímu slunci. Ostrý a štiplavý studený vítr mu házel vlasy ze strany na stranu. Toho si však nevšímal. Všechny jeho myšlenky se ubíraly jen k jedné věci. Jakto, že ten sen byl najednou tak živý? Jak mohl ve snu cítit bolest? Strach? Vůně, chutě. Co měl společného s tím netvorem? A jak bude vypadat jeho další sen?

Další články v seriálu Terryho deník

Popis seriálu: Seriálová povídka o Terrym a jeho zážitcích. Jednou za čas kráťoučký díl pro zpestření všedního dne fanouška fantasy a hráče mmo her :).

• Terryho deník (2.část)
• Terryho deník (1.část)

Zdroj: -
Sdílej článek: