Letní vzduch se tetelil nad prašnou cestou; zdánlivě panoval všude klid, avšak bystré oko by na kraji lesa postřehlo několik siluet. Ve stínu staré borovice postávala skupina postav. Nejblíže stromu přešlapoval říšský lovec čarodějnic v černé košili, přes ni měl navlečenu koženou vestu s ramenním pásem, místy vyztuženou propletenými kruhy z oceli. Ramenní chránič zdobil reliéf lebky, za opaskem měl zastrčeny vrhací dýky a ostrý rapír. Lovec měl opasky dokonce dva, druhý ležérně spuštěný ke stehnu, kde spočívala dvouhlavňová křesadlová pistole. Většinu obličeje mu zastínil charakteristický klobouk s emblémem Říše, který skýtal alespoň malé útočiště před dotěrnými slunečními paprsky.
Po jeho pravici stál dlouhovlasý mladý muž, ramena, hruď a stehna mu chránil plátový pancíř, rukou se opíral o obouruční meč, v trávě měl položeny plechy pobité kožené rukavice a kovovou přilbici. Jistě by si odložil ještě víc a ulevil tak zpocenému tělu, ale v těchto končinách jeden není nikdy dost opatrný. Další postavou ve skupince byl válečný kněz Sigmarův, oblečen v róbě se suknicí, hrudním plátovém pancíři a nárameníku zdobeným symboly víry a Impéria. Hlava vyholená dohola byla potetována symbolem komety a v ruce kněz svíral obrovské válečné kladivo. Hned vedle něj stála čarodějka nadaná mocí Ohně, oblečená v karmínovém rouchu pokresleném plameny, v ruce svírala bytelnou hůl s železným košíkem na konci, ve kterém vesele plápolal ohníček.
Všichni se zaujatě skláněli nad nějakým kusem látky, zřejmě mapou, že ani nepostřehli pohyb mezi stromy.
Mutant, který vyskočil z lesa, byl nestvůrnou parodií člověka. Z hlavy mu rašily nějaké výrůstky připomínající malé rohy, oči měl mléčně bílé a rozšklebená tlama odhalovala několik řad tenkých hnusných zubů. Celé tělo měl pokryté šupinami. Levá ruka mu od lokte zmutovala v jakési ohyzdné klepeto a v pravé, zalomené do podivného úhlu, svíral tenkou dýku. Sevřel překvapené čarodějce klepetem nechráněnou ruku u ramene a s ohyzdným zapraštěním drcené tkáně a kostí ji ucvakl, druhá ruka opsala oblouk a dýka proťala křehké hrdlo. Křik se změnil v chrapot a za chvíli odezněl úplně, jak se tělo čarodějky ve smrtelné křeči zvrátilo dozadu.
Nejpohotověji zareagoval kněz, kladivo opsalo oblouk a narazilo do lebky mutanta, která pro ocel neznamenala žádnou překážku. Kousky mozku ozdobily zem. Pohled všech tří se stočil k lesu, ze kterého se draly další a další bestie. Lovec čarodějnic tasil rapír a zručně separoval hlavu a tělo přibíhající bestie, volnou rukou tasil pistoli a obě kulky se uhnízdily v lebce obzvlášť odporného mutanta. Rytíř mečem doslova rozpůlil dvě bestie jedním švihem a nedbaje odložených rukavic a přilbice, s křikem se rozběhl mezi stromy. Dostal se mezi tři protivníky a prudce jednoho ihned skolil, což ovšem poskytlo čas zbývajícím dvěma. Jeden výpad vedený na nohy sklouznul rytíři po zbroji a neškodně skončil v zemi, druhý mutant vedl úder na krk, šavle se zaklesla do rytířova meče, až odlétly jiskry, sjela po čepeli dolů, kde přeskočila příčku a ošklivě rozťala rytíři nechráněnou ruku. Svaly v nezraněné paži se napjaly v obrovském úsilí, jak se rytíř pokoušel marně odrážet jednotlivé výpady těžkým mečem. Prvních pár ran zastavilo brnění, ovšem pak se podařilo bestii trefit rytířův zátylek a zarazit mu šavli do hlavy. Hora plechu okamžitě padla mrtva.
Kněz se dostával do bojového šílenství, rozmachoval se kladivem ve smrtících obloucích a odříkával svaté texty. Jeho oči postupně začaly ztrácet tvar a za chvíli měl místo nich jen dva plameny zlosti. Jedním mocným úderem kněz přeťal středně vzrostlý kmen a současně rozdrtil lebky třem nepřátelům, aniž by se zdálo, že mu ubývá sil. Za několika stromy se vynořil novic Chaosu, mladík obdařený silou Tzeentche a také velitel bestií, které právě podnikaly útok. Blížil se ke knězi a mumlal pod rty zaklínadlo. Kladivo narazilo na neviditelnou překážku a zůstalo trčet ve vzduchu. Kněz zaváhal nad nevysvětlitelným jevem, plameny v jeho očích pohasly, rychle jej obklopil houf nepřátel a během okamžiku nemilosrdně rozsekal kněze na kusy. Kladivo poté dopadlo se zaduněním do hlíny a na tváři novice se objevil odporně široký úsměv.
Lovci se podařilo obejít nepřátele zleva a byl svědkem knězovy smrti takříkajíc z první ruky. Zaregistroval ovšem i novice, obličej mu zkřivil vztek, přebil pistoli a sprintem se rozběhl k nepříteli. Novic pohledem zkoumal bojiště, když tu v mysli ucítil přítomnost bezprostředního nebezpečí, myšlenkou svolal všechny bestie k sobě a otočil se nebezpečí vstříc, aby tak spatřil lovce čarodějnic s taseným rapírem a pistolí, jak se s křikem "Za Císaře!" na rtech blíží k němu. Když byl lovec na pět kroků od novice, oba obklopeni hordou mutantů, čas jakoby zpomalil, ozval se podivný hvizd a na jeden úder srdce všechno ztichlo, aby se pak otevřely brány samotného pekla. Lesem zaburácela enormní exploze. Několik bestií a novic s lovcem byli okamžitě spáleni na troud uprostřed nově vzniklého kráteru. Zbytek mutantů s mlaskavým zvukem trhaly na kousky tisíce šrapnelů a ohnivá tlaková vlna dokonala dílo absolutní zkázy. V okolí několika desítek metrů přestal existovat veškerý život.
Na kopci nad lesem stály tři postavy u velkého děla, všude kol nich se válely prázdné sudy od piva. Karl, Gustav a Franz se popadali smíchem za břicho. "To byl teda šílenej nápad vyrobit projektil ze zbytků, co jsme našli v tvé destilační aparatuře Franzi! Taková munice by zničila i parní tank!", křenil se Gustav. "Jen doufám, že jsme nezabili nějakého houbaře."
Popis seriálu: