Jaké je správné množství reality ve hře? - Fórum

Diskuze k Nedělnímu tématu mmogames.cz

Můj názor je, že hra je prostě hra a jako hra by měla vypadat a také se tak chovat i hrát. Nejpřívětivější jsou mi tzv. "semirealistické" hry, které míchají realistické prvky s těmi čistě herními. Dobrý příklad je Operace Flashpoint nebo její novější vydání nazvaná ArmA/ArmA 2. Tyhle hry jsou značně realistické a mají výtečnou atmosféru plynoucí z realističnosti. V těchle hrách funguje balistika - to znamená, že každé kulce trvá nějaký čas, než si najde svůj cíl, s čímž je kromě řady jiných faktorů nutno počítat. Je to skoro jako reálná střelba. To je jeden z realistických prvků hry.

Těmi čistě herními prvky jsou například možnost hru ukládat (i když v OFP je omezena na jeden save za misi) či možnost zvolit si obtížnost a zapnout některé pomůcky - to pro ty méně schopné hráče.

Dalším skvělým příkladem semirealistické hry je Gran Turismo. Konzolový simulátor automobilových závodů pro masy je skvělý v tom, že je značně realistický, co se týče chování automobilů. Avšak zároveň je bezproblémově hratelný i pro běžného hráče, který si jen musí zvyknout na poněkud pokročilejší fyziku jízdního modelu, než je tomu u běžných arkád. GT je tzv. "simulátor pro masy", který je poměrně realistický, ale není problém ho hrát. To takový rFactor je úžasně realistický simulátor, ale běžný hráč jej shledá prakticky nehratelným...

Osobně se mi líbí hry, které jsou sice principiálně nerealistické, avšak mají poměrně realistické či uvěřitelné zasazení - příkladem budiž Fallen Earth. Ta hra je z hlediska herních principů zcela nerealistická (což je daň na vrub MMORPG žánru), ale nabízí poměrně uvěřitelný setting - hráči jsou situováni do Provincie Grand Canyon, jediného životaschopného území Země po apokalyptických událostech, které zahrnovaly i déšť všeničících atomových pum.

Dalším takovým případem je Valkyria Chronicles na PlayStation 3. Jedná se o mix tahové strategie s third person střílečkou a odehrává se v alternativní Evropě v roce 1935. Malá zemička Gallia je svírána dvěma velmocemi a rovněž značně bohatým zdrojem vzácného minerálu Ragnite. Je to sice ne realistický, ale rozhodně uvěřitelný setting. Uvěřitelné jsou i postavy - hrát budete třeba za 22-letého studenta biologie, 17-letou pekařku, vojákyni-bývalou zpěvačku a další obyčejné civilní postavy, které byly nuceny narukovat do armády (v Gallii je totiž zavedena politika univerzální konskripce - požadující po každém civilistovi starším 15-let schopnost narukovat do milice; tamní školy rovněž nabízejí povinný základní vojenský výcvik) a zúčastnit se války, jež jim navždy změní životy... Hra je samozřejmě principiálně nerealistická, ale prostředí a postavy jsou natolik vyvedené, že jim člověk je schopen uvěřit.

Prostě - realita ano, ale rozhodně ne úplně do mrtě. Hry jsou od toho, aby se hrály a aby si je hráči užívali. Jak by vypadala taková "totálně realistická" hra? Asi takhle: Vše je tam realistické, smrt na jedinou kulku či pár dobrých ran pěstí. Nemožnost ukládat. Po smrti se hra odinstaluje a nebude možné ji nikdy znova hrát (v reálu je smrt konečná). Takovou hru bychom si moc neužili.
Nejvíce uvítám hry s realistickým prostředím či zápletkou, jejichž herní principy nejsou zase tak moc realistické. Nebo jsou, ale zároveň tu musí být nějaké berličky pro méně schopné hráče.

Já mám rád realistické hry, ale zároveň ctím jedno pravidlo: Hra, ať je jakkoli realistická, by měla zůstat hrou a nesnažit se nahrazovat skutečnou realitu.

Můj nejoblíbenější žánr je fantasy, a to v knihách, filmech i hrách, tedy úroveň reality může být nulová. Pokud se budeme bavit o MMO tak nejdůležitější je příběh, originalita a technické zpracování. Grafického ztvárnění a realističnosti si přestávám všímat po několika dnech hraní.

Uživatel Gestah v čase 3.1.2010 12:55 napsal
Můj nejoblíbenější žánr je fantasy, a to v knihách, filmech i hrách, tedy úroveň reality může být nulová. Pokud se budeme bavit o MMO tak nejdůležitější je příběh, originalita a technické zpracování. Grafického ztvárnění a realističnosti si přestávám všímat po několika dnech hraní.

No, mezi fantasy hrami se originality moc nedočkáš. Až na výjimky samí elfové, orkové a xkrát vytěžená klišé :)

Fantasy mne v poslední době nebere, takže ve hrách vítám alespoň trochu reality. To je konec konců důvod, proč mne tolik oslovila hra Fallen Earth. V zásadě je to klasické MMORPG (chodíš od questgivera ke questgiverovi a děláš běžné činnosti), ale ta hra prostě vystupuje z řady - jednak settingem (fantasy her je tolik, až je to hrůza) a jednak zaměřením na značně customizovatelný vývoj postav, kde nemáš žádná povolání a vývin tvé postavy je zcela ve tvých rukou :)

Já si myslím, že velký množství reality ve hrách je špatně. Proto to jsou hry. Pro mě je v MMORPG ideální stav, při kterým si nikdy neřeknu - Tak tohle je teda už přehnaný. Jakmile to nezazní, u mě je to v pořádku.
Realitu musím vidět v promyšleným konceptu, kterej dává smysl.
Pak můžeme mluvit o alternativní realitě. Pokud věci dohromady dávají smysl jako celek, nemám sebemenší důvod to porovnávat se skutečností. Proto hry přece nehraju.

Uživatel Heady v čase 3.1.2010 23:18 napsal
Já si myslím, že velký množství reality ve hrách je špatně. Proto to jsou hry. Pro mě je v MMORPG ideální stav, při kterým si nikdy neřeknu - Tak tohle je teda už přehnaný. Jakmile to nezazní, u mě je to v pořádku.
Realitu musím vidět v promyšleným konceptu, kterej dává smysl.
Pak můžeme mluvit o alternativní realitě. Pokud věci dohromady dávají smysl jako celek, nemám sebemenší důvod to porovnávat se skutečností. Proto hry přece nehraju.

Tak nějak. Já prostě beru i vyšší úroveň reality (Arma a podobně, Sim City 4), avšak tam musí být i klasické herní prvky, které hráči jasně řeknou, že je to hra a ne náhražka reality (nejobvyklejší jsou jasně savy a třeba v případě toho Sim City nějaká zjednodušení či principiální úpravy oproti reálnému stavu kvůli potřebám herní mechaniky - třeba v Sim City sám stavíš školy, policejní stanice a podobně; tudíž jsi jejich zřizovatelem. Ve skutečnosti tyhle instituce zřizuje stát či kraj, avšak ne město - jenže ve hře by to dělalo problémy, proto je to takhle upravené).

Ohledně reality v MMORPG - snad všechny fantasy hry (většinou asijské) se mi zdají DRSNĚ přehnané (jako týpek běžící BĚHEM navlečenej v TĚŽKÝM zlatým brnění a ještě máchající dvoumetrovým mečem jako s párátkem, je KRUTĚ přehnanej), v tomhle ohledu mi je nejsympatičtější EVE nebo Fallen Earth. FE je jasná, to nebudu rozebírat. EVE je jasnej scifák, ale kdo ví, jestli se lidi nedostanou do vzdálených hvězdných systémů a nebudou obchodovat s dalšími civilizacemi? Mě se to přehnané nezdá.

taky mi je nejbližší žánr fantasy ... - realitu tam nepotřebuju tolik

ale byl bych rád, kdyby taková hra nebyla jen o expení-možnost žít klidný život na vesnici, byt lovec v lese, správce města ... v tomhle ohledu bych tam tu realitu rád

to s tim 2m mečem nebo 2 tuny vážící brnení mi občas taky vadí - do toho bych trochu reality přidal, ale ne úplně (to by se občas hráč nemohl ani pohnout) takže určitý zpomalení, unavení, ...

k tomu pvp : tam bych rád našel nakej střed ... chci si to užít, ale ne lehnout po 1. ráně nebo skillu ... takže něco mezi


u mmorpg si rád odpočinu od úplné reality ..

Flare mam na to stejnej nazor jako ty , taky mě tam chybí Roleplay, ten poklidný život na vesnici, atd. Dost to chybí a furt cekam az takova hra bude

Já se v tomhle ohledu těším na Mortal online, tam by měla například váha brnění apod. hrát velkou roli

Já osobně do dnešního dne očekávám, kdy vyjde nějaká hra jako nástupce UO. Zda je hra zasazena do fantasy nebo sci-fi to mi je jedno. Mám rád jak realitu, tak i vymyšlené prvky.

A když jsme u Mortal Online. Podle mě ta hra vůbec nevyužívá svůj potenciál. A to hlavně potenciál enginu. Textury naprosto odflákli a animace, kdy kůň běží i půl metra nad povrchem mě přijde ujetý. Ano je možné, že to třeba doladí, ale rozhodně bych tu hru nepovažoval, že je v beta testu, který jsem měl tu čest hrát. Já bych to spíše považoval za pre alfa test. :-) To už raději si zahrajte Darkfall místo MO.

Jinak mám rád i takové ty post apokalyptické prostředí jako je třeba Fallen Earth. To je takové dobře depresivní prostředí.

Kdybych měl za sebe se rozhodnout, na kolik je u mě důležitá realita ve hře, tak mohu říci, že raději se kloním k vymyšleným věcem než realitě. :-)

Od Torhama a Headyho padl dosti důležitý názor - není ani tak důležitá realita, jako UVĚŘITELNOST. Svět nemusí být reálný, tzn kopie našeho světa, přesto může být reálný-uvěřitelný. Že s v nějaké hře budou vyskytovat 2 slunce, létání ve vesmíru, jiná rasa a podobně ještě neznamená, že hra nemusí být reálná-uvěřitelná. Jasan, není sice reálná z pohledu "není to tento svět", ale o to tu myslím neběží. A vytvořit smysluplný svět s uvěřitelným prostředím a vnitřní filosofií není nic lehkého.

U MMO je toto bohužel těžší udělat než v single hře, kterou mají vývojáři více pevně v rukách. Reálnost i uvěřitelnost strašně bourají už zavedené herní mechanismy MMO, které se jen tak asi nezmění (promluvit s touto statickou osobou, jít na místo označené na mapě, vrátit se a tak dokola). Ani s uvěřitelností světa to není žádná výhra, přesto tu jsou hry jako Fallen Earth - mmogames.cz které nám ukazují, že jde udělat jak prostoředí reálné (postapo) tak uvěřitelné (logické frakce a jejich pohled na svět).

Jinak co se týče velké reality ve hře alá Arma nebo simulátory, proč ne? Hry jsou jednak od toho aby nezávazně bavily, tj ty arkádovější věci, ale stejně tak jsou hry od toho, abychom mohli vykoušet věci, které v reálném světě udělat nemůžeme, nechceme nebo si nemůžeme dovolit, jinak by při příštím vystřílení školy o nás zase říkali, že to máme z těch her :) Je fajn si reálně zajezdit s nejnovějším Porshe nebo si zalétat s dopravním letadlem. To si prostě mnozí v reálném světě vyzkoušet nemůžete tak snadno.

Uživatel Kalimero v čase 7.1.2010 11:26 napsal
Ani s uvěřitelností světa to není žádná výhra, přesto tu jsou hry jako Fallen Earth - mmogames.cz které nám ukazují, že jde udělat jak prostoředí reálné (postapo) tak uvěřitelné (logické frakce a jejich pohled na svět)

Ano, tohle je jeden z důvodů, proč jsem si Fallen Earth tak oblíbil a proč jsem té hře věnoval ten čtyřdílný seriál. Ta hra je hodně, ale fakt hodně uvěřitelná. Zničený svět, založený na bázi reálného světa, kde přeživší zformovali nározově odlišné různé spolky a skupiny (zde frakce). Na těch frakcích se mi líbí, že každá je uvěřitelná, že každá má svůj pohled na svět, důvod existence, svůj hlavní cíl i myšlenku. Třeba CHOTA chtějí zničit vše civilizované, pomstit se lidem za zničení světa (svět si totiž lidi zničili sami atomovými bombami ve strachu z pandemie viru Shiva). Techové jsou učení a vědecky založení lidé, kteří chtějí světu navrátit jeho bývalou slávu a technologickou vyspělost - avšak kvůli tomu jsou na kordy s CHOTA a ochránci přírody Vistas. A tak dále, ty frakce jsou prostě navzájem komplikovaně propojené a celý systém je uvěřitelný a dává smysl. Jen škoda, že mechanika frakcí ve hře trošku kulže v PvP a ve vztahu k hráčským klanům :(

Uživatel Kalimero v čase 7.1.2010 11:26 napsal
Jinak co se týče velké reality ve hře alá Arma nebo simulátory, proč ne? Hry jsou jednak od toho aby nezávazně bavily, tj ty arkádovější věci, ale stejně tak jsou hry od toho, abychom mohli vykoušet věci, které v reálném světě udělat nemůžeme, nechceme nebo si nemůžeme dovolit, jinak by při příštím vystřílení školy o nás zase říkali, že to máme z těch her :) Je fajn si reálně zajezdit s nejnovějším Porshe nebo si zalétat s dopravním letadlem. To si prostě mnozí v reálném světě vyzkoušet nemůžete tak snadno.

Souhlasím, v tomhle ohledu je realita ve hře přínosná.

Ahoj!:)
Omlouvám se za „spam“, ale chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku, který mi poslouží jako podklad pro mou bakalářskou práci. Díky vyplnění dotazníku se dostanete do slosování o ceny a mně tím hodně pomůžete. Předem Vám moc děkuju za vyplnění!

Aneta

Odkaz na dotazník:
docs.google.com

P.S. Zabere Vám to zhruba 10minut:)

cs napsal by mi někdo jak se menuje naky dobry program na vytváření mmorpg her co je zadarmo.